Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Nádherné jarní počasí nás vylákalo opět do přírody, respektive do Zoologické zahrady v Plzni. Naše návštěva nebyla první a zdaleka ne poslední. Všichni se těšili na zvířata a nově narozená mláďata i na příjemnou procházku zahradou. Počasí nám přálo celý den, což nám zvedlo náladu.
Zoo v západočeské metropoli vznikla již v roce 1926 v městské části Doudlevce blízko centra města. Od roku 1963 působí v současném areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila se sousední botanickou zahradou. Členitý přírodní areál má rozlohu 21 ha a od roku 1996 je intenzivně přetvářen na zoogeografický biopark.
Prohlídku jsme začali jako obvykle u klokanů, pokračovali jsme přes šimpanzy a makaky, tropickým pavilonem k dravcům, kam jsme se poté vrátili na ukázku sokolnictví konanou v tamním amfiteátru. Profesionálním sokolníkem byl Milan Zaleš, který v roce 1987 složil sokolnickou zkoušku. Dravce předvádí již od roku 1993. Od roku 2006 působí v Zoologické a botanické zahradě. V současné době vlastní cca 35 exemplářů. V minulosti mezi jeho klenoty patřil i největší dravec na světě kondor velký (Andský). Ukázky výcviku a sokolnictví byly velmi zajímavé, zábavné i poučné. Všichni napjatě sledovali krásné dravce, kteří se po hlavě vrhali na kořist i do vody. Rozhodně doporučujeme.
Po ukázce jsme se opět vydali na procházku zahradou, naše kroky směřovaly k nedávno otevřené expozici Česká řeka. Bylo zajímavé sledovat štiku i kapry z blízkosti 5 cm. Naší pozornosti nemohla uniknout ani vydra, která dováděla ve vodě a schovávala se naším očím.
Procházka zahradou opět nezklamala. Značně unaveni, ale plni dojmů a s dobrou náladou jsme pomalu pokračovali k východu. Pokud plánujete výlet do plzeňské Zoo, nezapomeňte na nově narozená mláďata ovcí, koz a prasat na statku Lüfnerka.