Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Čtvrteční slunné dopoledne nás vylákalo k návštěvě Meditační zahrady v Plzni. I chvilková návštěva v této zahradě je pohlazením na duši. Okrasné jehličnany, vzácné dřeviny, jezírka s kvetoucími lekníny, zvonička a samozřejmě pískovcové sochy.
Zahrada je Památníkem obětem zla, kterou založil pan Luboš Hruška, člen Konfederace politických vězňů. Pan Hruška byl v době komunistické vlády v roce 1949 odsouzen k 18-ti letům vězení. Tam strávil 11 let. Když byl v kriminále pokřtěn, slíbil si, že pokud přežije a vrátí se domů, přebuduje původně ovocný sad na Památník obětem zla. S realizací svého slibu začal v roce 1960 po propuštění z kriminálu. Postupně vykácel všechny ovocné stromy a začal pěstovat stovky okrasných jehličnanů a dalších vzácných dřevin. Tím vznikla ojedinělá zahradní architektura ve stylu anglického parku se dvěma okrasnými jezírky. Součástí Památníku obětem zla je také Křížová cesta, která byla vytvořena v letech 1986 až 1991 akademickým sochařem Romanem Podrázským. Ojedinělé dílo je vytvořené z hořického pískovce a zahrnuje čtrnáct zastavení ve dvanácti skulpturách v životní velikosti. V roce 1990 po třiceti letech náročné práce byl Památník obětem zla otevřen pro veřejnost. Jako poslední byla v letech 1993 až 95 postavena kaple, která byla zasvěcena sv. Maxmilánu Kolbemu. Sv. Maxmilán Kolbe byl polský kněz ? františkán, který byl v koncetračním táboře v Osvětimi popraven, když nabídl svůj život výměnou za život svého spoluvězně, otce několika dětí. V roce 1995 věnoval Luboš Hruška Památník obětem zla plzeňskému biskupství, které se zavázalo, že areál bude sloužit veřejnosti i v budoucnu.