Sdružení občanů EXODUS
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Prázdninové dny lákají k návštěvám různých památkových objektů. Nedaleko Plzně se nachází obec Šťáhlavy a tam lovecký zámeček Kozel. Je to jeden z nejnavštěvovanějších zámků v západních Čechách. Přesto se našli mezi námi tací, kteří na tomto zámku nebyli. A protože tento historický objekt opravdu není daleko od Plzně, nic nám nebránilo, abychom se na zámek podívali. Zámek Kozel dal postavit Jan Vojtěch Černín v letech 1784 ? 1789. Ten byl nejvyšším lovčím království českého a autorem projektu byl celkem neznámý pražský stavitel Václav Haberditz. Druhá polovina 18. století byla dobou společenských změn. To se odrazilo i ve stavebním slohu. Zámek byl budován jako venkovské sídlo šlechty. Je to ojedinělá klasicistní stavba u nás, v její architektuře a vybavení se vedle domácích uměleckých tradic 18.století projevuje francouzský vliv období Ludvíka XVI.
Nejdříve jsme se prošli rozsáhlým parkem /40 hektarů/, který je nedílnou součástí okolí zámku. Park je dílem S. X. France, všestranného člověka, který byl kromě profese zahradníka i kreslířem, fotografem, geometrem a archeologem. Při prohlídce parku jsme nezapomněli na liliovník tulipánokvětý, jehož květy připomínají květy tulipánů. Nastala doba prohlídky a my se ocitli v překrásných interiérech zámku Kozel. V interiérové expozici se zachoval původní mobiliář, který vytváří představu o zařízení loveckých zámků a letních sídel šlechty na přelomu 18. a 19. století. V každé místnosti jsou keramická klasicistní kamna zdobená květinami, vázami a věnci. V nich se topilo z nádvoří, aby nebylo panstvo rušeno služebnictvem. Do reprezentačních místností zámku se vcházelo přes vstupní halu s malými zvonky u stropu. Každý zvonek měl jiné ladění, aby služebnictvo vědělo, do které místnosti jsou žádáni. Pro líčení a úpravu garderoby šlechtičen byl určen toaletní pokoj se zrcadlem dle benátského vzoru, ovšem vyrobeným v Čechách. Modrý pokoj byl pracovnou hraběnky. Je zařízen stylovým nábytkem. Zvláštností je glóbus, který se nechá rozložit jako toaletní stolek nebo sekretář. Černínova první manželka Josefina, pocházející z rodu Thun-Hohenstein, milovala hudbu, a proto jsou v hudebním salonku různé nástroje včetně kladívkového klavíru. Prohlídku zámku jsme ukončili v zámeckém divadle, kde byla původně maštal. Zpět do Plzně jsme se vraceli plni dojmů.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |