Sdružení občanů EXODUS
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Asi 50 km od Plzně směrem na M. Lázně se nachází překrásný klášter Teplá. Jako mnohé české památky byl i tento objekt během totalitního režimu zdevastován. Od počátku devadesátých let se postupně renovuje. Rozhodli jsme se tuto památku navštívit a opět se dozvědět něco z naší české historie. Též obdivovat architekturu, varhany, z nichž jedny čítají cca 2 000 píšťal, barokní knihovnu, klášterní kostel, klášterní portál a další zajímavosti.
Z historie: Klášter premonstrátů Teplá byl založen mezi léty 1193 až 1197 českým dvořanem Hroznatou Tepelským z Ovence před 1170. Ten do kláštera uvedl z pražského Strahova řeholníky řádu premonstrátů, založeného roku 1120 magdeburským biskupem, sv. Norbertem z Xanten. Velmož obdržel toto území kolem tržní osady Teplá od panovníka ke kolonizaci a zabezpečení západní hranice českého státu. Zakládací listina z března roku 1197 je cenným dokladem.
Hroznata byl syn pravděpodobně přemyslovského levobočka Sezemy a jeho manželky Dobroslavy Černínové, byl scestovalý šlechtic, který se zúčastnil 3. křížové výpravy, ale po jejím rozchodu u Říma založil s povolením papežů Celestina III. a Innocence III. mužský premonstrátský klášter Teplou a po roce 1202 jeho ženský protějšek Chotěšov. Po ztrátě syna a manželky vstoupil Hroznata do řádu a stal se správcem klášterního majetku, který mu věnoval. V této funkci byl v květnu 1217 zajat chebskými rytíři, kteří byli nepřátelé kláštera. Jelikož nesložil požadované výkupné, byl umořen ve vězení hlady dne 14. července téhož roku. Klášter jeho tělo vykoupil a pohřbil v klášterním kostele před hlavním oltářem, jak to bylo pro zakladatele obvyklé. Hroznatův kamenný sarkofág dodnes svědčí o honosnosti jeho pohřbu. Po Hroznatově smrti se vyvinula k jeho osobnosti zbožná úcta jako k mučedníku pro spravedlnost. Jejím vyvrcholením bylo prohlášení světce blahoslaveným roku 1897 a o sto let později patronem plzeňské diecéze. Dnes jsou jeho ostatky uloženy v kapli vlastního patrocinia a ve výroční den jeho smrti do kláštera putují političtí vězňové z období nacismu a komunismu.
Tepelský klášter se na 800 let stal centrem kultivace kraje po stránce duchovní, kulturní i hospodářské. Klášterní kostel se stal od 13. století rodovým pohřebištěm pánů z Gutštejna, kteří byli Hroznatovými příbuznými a měli ve znaku rovněž troje jelení paroží. Dále se odštěpily rody pánů z Vrtby, z Bělé, z Pušperka, z Krašova a z Krašovic. Donátory byli rovněž páni ze Žeberka. V pohnuté klášterní historii se střídala období vzestupů a pádů. Klášter šestkrát vyhořel. Roku 1278 byl poprvé vypleněn. Roku 1381 podlehli řeholníci i okolní české obyvatelstvo moru, což opat Bohuš z Otošic (1384 -1411) řešil povoláváním německých kolonistů. Počátkem 15. století proslul jako bibliofil (objednavatel známého Sulkova misálu) a válečník chotěšovský probošt Sulek z Riesenburku (1386 - 1412). V první třetině století sice klášter ušel husitskému zpustošení, ale roku 1467 jej vyplenila okolní šlechta odplatou za to, že opat byl stoupencem krále Jiřího z Poděbrad.
Zaujala nás knihovna, která je nejen obrovská, ale též překrásná co se architektury týče. Je postavena v barokním slohu, čítá kolem 100 000 svazků. Z nejstarších knih se však dochovaly pouze jednotliviny, jako Poenitentionale přibližně z roku 830 nebo Život bratra Hroznaty, který vznikl v klášteře kolem roku 1259. Od druhé poloviny 15. století je možno uvažovat i o příjmu prvotisků, ale jejich nejstarší exempláře mohly vzít za své při plenění kláštera roku 1467. Nejstarší dochovaný prvotisk pochází až z roku 1470. Po obsahové stránce zde logicky převládá teologie, liturgická díla, různá vydání bible a scholastická filozofie, dále církevní právo, patristika, martyrologia, traktáty, historie, méně již přírodověda, lékařství , učebnice latiny, díla klasická a okrajově i exaktní vědy jako např. matematika či astronomie. Zřejmě již nenahraditelné ztráty utrpěla klášterní knihovna při drancování objektu po skončení 2. světové války, 3. září 1945.
Ať je historie jaká chce, v každém případě je klášter dominantou a smekáme před uměním našich předků.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |