Sdružení občanů EXODUS
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
V tomto letním období navštěvujeme různé památky a muzea, zvláště, je-li v daném objektu zajímavá výstava. Tentokrát jsme se vydali do Západočeské galerie, konkrétně do Masných krámů, kde probíhá výstava pod názvem UMĚNÍ ČESKÉHO ZÁPADU. SDRUŽENÍ ZÁPADOČESKÝCH VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ. Výstava nás lákala i tím, že jeden z malířů tohoto sdružení byl dědeček naší uživatelky Jany Hodkové. Význam Sdružení byl pro Plzeň a západočeský region klíčový. S.Z.V.U bylo plně zapojeno do výtvarného života v Československu, čile komunikovalo s ostatními spolky, účastnilo se celostátních soutěží a organizovalo v Plzni výstavy a přednášky o výtvarném umění pozoruhodné úrovně. S.Z.V.U sdružovalo malíře, grafiky, sochaře a architekty, zastoupeno bylo umělecké řemeslo, teoretikem Sdružení byl Bohumil Polan. Mezi jeho členy nalezneme mimo jiné Josefa Skupu, Jiřího Trnku, Bohumila Krse, Josefa Hodka, Vladimíra V. Modrého, sochaře Aloise Holuba, Václava Koukolíčka a Otakara Waltera, zástupce uměleckého průmyslu Emanuela Velebila a Karla Šillingera, architekty Bohumila Chvojku, Karla Lhotu, Leo Meisla, Václava Neckáře aj. Architekti Sdružení patřili k velmi kvalitním tvůrcům funkcionalismu třicátých let. Jeden z předních členů Karel Lhota úzce spolupracoval s Adolfem Loosem na Müllerově vile v Praze a na plzeňských Loosových realizacích. S.Z.V.U vydávalo samostatnou básnickou edici Stín, v níž vyšlo 11 bibliofilsky vypravených svazků doprovázených ilustracemi výtvarníků Sdružení.
Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni bylo první významnou stavovskou organizací pozvedající regionální výtvarnou kulturu na úroveň doby.
Výstav byla unikátní, dle vystavovaných exponátů jsme si mohli udělat představu o výtvarném životě v první polovině 20. století. Většina z nás zná pouze dva výtvarníky z této doby, a to J. Skupu a J. Trnku.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |