Sdružení občanů EXODUS
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Pokud se vydáte z Plzně do Prahy po dálnici D1, je možné sjet na 34 kilometru a navštívit hrady Žebrák a Točník. Ale též zámek v Hořovicích. My jsme se rozhodli pro zámek.
Z historie zámku: Sídelní útvar s panským dvorcem či tvrzí vznikl v Hořovicích nejpozději po polovině 12. století, na závěr oné ohromné raně středověké kolonizační vlny, která určila sídelní strukturu i komunikační síť naší země. O starším, ale zřejmě jen bezvýznamném osídlení svědčí ojedinělý nález denáru Břetislava I. v údolí Červeného potoka. V písemných pramenech se se jménem Hořovic setkáváme až ve 13. století v souvislosti s osobnostmi šlechtické rodiny Žirotínů z Hořovic, kdy nabyli významné úřady v královských službách Václava I.. Neostup v letech 1229 a 1233-1239 purkrabí na Přimdě, v roce 1249 pán na Hořovicích, Gebhart 1229-1234 pán na Hořovicích. Žirotínové jsou připomínáni jako zakladatelé města Hořovice v první polovině 14. století, kdy Plichta ze Žirotína a jeho syn Ješek založili město Hořovice právem berounským a přidali k němu 60 lánů dědin. Jmenovaný Plichta mohl být udatným rytířem, kterého zmiňuje Dalimilova kronika. Píše se v ní o velkém hrdinovi, jakémsi Plichtovi, neohroženém bojovníkovi, který způsobil králi Albrechtovi velké škody při jeho vpádu do Čech roku 1307. Plichta válčil i v cizích zemích a byl snad i ve službách anglického krále. Od roku 1318 býval k vidění po boku krále Jana Lucemburského, kterému udatně pomáhal v bitvě u Mühldorfu v roce 1322, kde také hrdinně padl.
Město Hořovice bylo brzy po svém založení rozděleno mezi Žirotíny a toto rozdělení je původem mnoha historických nejasností týkajících se majitelů panství. Koncem 14. století jsou jako páni na Hořovicích připomínáni Smil z Libomyšle (1370), ale také Vilém z Hořovic a ?z Kuncenburka? (1379 a 1384) či Léva z Hořovic (1380), jehož vdova Markéta dosazuje na hořovickou faru jako faráře Hroznatu z Martinic. Koncem 14. století se dále hovoří o bratrech Drslavovi a Zdislavovi z Hořovic, kteří snad byli příbuznými Smila z Libomyšle a kterými končí řada vladyků z Hořovic. V 16. století byly Hořovice v držení pánů z Říčan, z nichž první, Mikuláš Litvín nechal pozdně gotický hrad upravit do podoby renesančního zámku. Za Mikuláše z Říčan Hořovice v roce 1540 vyhořely a mezi jinými shořely i městské listy a svobody. Nejvýznamnější z Říčanů, Václav Litvín pořídil na zámku velkou sbírku humanistických knih. Václav z Říčan (1565 ? 1596) byl císařským radou, hejtmanem podbrdským a ke konci života dvorským sudím a nejvyšším hofmistrem. Hořovické panství roku 1622 velmi levně získala jako konfiskát Marie Eusebie ze Šternberka, manželka Jaroslava Bořity z Martinic, která Hořovice a Komárov prodala svému manželovi a ten je podstoupil svému synovi Jiřímu Adamovi z Martinic. Koncem 17. století se v Hořovicích objevuje nový rod slezských pánů z Vrbna a Bruntálu. První z nich, hrabě Jan František (1634 ? 1705) získal hořovické panství díky dvěma sňatkům s dcerami Bernarda Ignáce z Martinic. Na základě dekretu číslo 7 vydaného prezidentem ČSR Edvardem Benešem 19. května 1945 byl areál hořovického zámku 30. června 1945 zestátněn a dán pod správu národního správce Eduarda Pokorného (bývalý lesní účetní). V roce 2002 byl areál státního zámku Hořovice vyhlášen Národní kulturní památkou. Zámek spravuje Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště středních Čech v Praze.
Za zmínku stojí rozlehlý park, který jsme též navštívili. Má rozlohu cca 6,4 ha a nejstarší zmínky o sadu, později ovocné zahradě, pocházejí z období kolem roku 1520. Velký zámecký park u Nového zámku byl založen krátce po dostavění zámku za hraběte Norberta Václava Vrbny. Projekt vypracoval tyrolský rodák, malíř, inženýr a zahradní architekt Jan Ferdinand Schor (1686 ? 1767).
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |