Zámek Kynžvart - 18. 8.

Díky pěkné předpovědi počasí jsme se rozhodli navštívit zámek Kynžvart. Jako obvykle jsme si vybrali cestu vlakem, která je pohodlná a zábavná. Sešli jsme se na hlavním nádraží v Plzni, kde už nedočkavě postávali Pepa, Martin a Veronika. Ve Stříbře se k nám přidal Zdeněk, a jako vždy ve výborné náladě. Zanedlouho už jsme vystupovali v Lázních Kynžvart. Počasí nám opravdu přálo, a tak jsme se s chutí vydali po zelené značce směrem k zámku. Po pěkné procházce stromovou alejí se před námi objevil areál zámku. Z krásného nádvoří a upravených zahrad jen přecházel zrak. Protože do začátku naší prohlídky zbývala chvilka času, využili jsme ji k nákupu vstupenek, suvernýrů a Zdeněk si zakoupil turistickou známku do své sbírky.

Nastal čas prohlídky. Prošli jsme celkem 25 místností. Trocha z historie zámku: Někdy mezi lety 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho přesná podoba dnes už není známa a neznáme ani žádné dobové vyobrazení zámku. V pozdějším klasicistním metternichovském zámku se však dochovaly poměrně významné části původního renesančního objektu (například kompletní klenby s kletovanou omítkou a řada dalších renesačních fragmentů).

Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, 2. kníže von Metternich-Winneburg (*15.5.1773 Koblenz, ?11.6.1859 Wien) byl nepochybně nejslavnějším majitelem kynžvartského zámku a panství. Od roku 1809 byl ministrem zahraničí a v letech 1821-1848 kancléřem "habsburského domu, dvora a státu". V roce 1813 byl povýšen do dědičného knížecího stavu. V jeho režii probíhal Vídeňský kongres (1814-1815), který upravil mezinárodní vztahy soustavou smluv po porážce Napoleona. Kancléř Metternich bydlel převážně ve Vídni: v budově státního kancléřství nebo ve své vile na Rennweg. Starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval kancléřovým nárokům na reprezentaci a tak byl v letech 1821-1839 přestavěn ve stylu vídeňského klasicismu.

Umělecké sbírky na kynžvartském zámku tvoří přirozenou součást reprezentativních interiérů. K nejcennějším dílům bezesporu patří čtyři pozdněgotické deskové oltářní obrazy německého malíře Bernarda Strigela (1460/1461-1528) z roku 1510, představující legendu o nalezení sv. Kříže. Kynžvartské deskové obrazy patří k vrcholným dílům Bernarda Strigela. Pocházejí snad z kláštera v Ochsenhausenu, který kancléřův otec, kníže Franz Georg von Metternich získal v roce 1803. Ve sbírkách je i renesanční francouzská tapiserie s loveckým výjevem z roku 1560 a několik renesančních a raně barokních portrétů. Kancléřova knihovna na zámku Kynžvart patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v České republice.

V zámecké jídelně je instalován unikátní zrcadlový mosazný zlacený stolní servis, vyrobený koncem 18. století pařížskou firmou Thomire. Tento luxusní servis dostal kníže Richard Metternich.

Kabinet kuriozit patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě. Jeho vznik je spojen s osobností posledního chebského kata Karla Hussa (1761-1838). Sbírky mincí, přírodnin a historických kuriozit tohoto významného regionálního badatele a filozofa se staly základem zámeckého muzea. Numizmatická sbírka Karla Hussa (původně 7 109 mincí) byla rozšiřována dalšími akvizicemi kancléře Klemense a jeho syna - knížete Richarda. Jedinečný numizmatický materiál řadí tuto sbírku 11 tisíc exemplářů mezi nejvýznamnější v republice.

Kolekci mučicích nástrojů doplňují popravčí meče chebského kata, historické zbraně, přilby, helmy a čepice významných evropských regimentů. Prohlídka zámku byla opravdu zajímavá, prostory jsou krásné a i náš průvodce byl sympatický a vtipný.

Následovalo oblíbené občerstvení v místní zahradní kavárně a pak už jsme se pomalu vydali směrem k vlaku. Výlet se vydařil, všichni jsme si ho užili a hlavně se zažilo spoustu legrace.

P1170837 P1170838 P1170839 P1170840 P1170841

P1170844 P1170845 P1170846 P1170847 P1170848

P1170849 P1170852 P1170853 P1170854 P1170856

P1170859 P1170860 P1170863 P1170865

P1170866 P1170868 P1170870 P1170872

P1170877 P1170878 P1170880 P1170881

<< Zpět