Sdružení občanů EXODUS
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Přestože svíčky díky elektřině dávno nepatří k životním nezbytnostem,dokážou zpříjemnit okolní prostředí. Hřejivý plamínek svíčky během okamžiku změní náladu v místnosti a navodí pokojnou, ničím nerušenou atmosféru, jakou elektrické světlo nikdy nevytvoří.
Svíčky jsou důležitou součástí mnohých kulturních a náboženských oslav a v rozmanitých podobách se zapalují už po staletí. Římané a staří Egypťané vyráběli svíčky ze lněného vlákna obaleného pryskyřicí a voskem a do devatenáctého století byla většina svíček zhotovována z loje, který se získával z hovězího sádla. Lojové svíčky neobyčejně čadily a nepříjemně páchly. V devatenáctém století se z loje začal oddělovat stearin a ten se pak používal ke stužování ostatních tuků. Svíčky s přídavkem stearinu hořely déle a nešířily kolem sebe nežádoucí zápach. K lepší kvalitě svíček dále přispěl přídavek parafínu, který se získával z uhlí a rašeliny. Parafín a stearin jsou hlavními součástmi při výrobě svíček i v dnešní době, a stejně tak i technika výroby zůstává už po staletí stejná.
V životě plném napětí dokáže plamínek svíčky navodit příjemnou, uklidňující atmosféru, tolik potřebnou v dnešní uspěchané době.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |