Jsme solidární s lidmi s postižením, počítáme však s osobností každého z nich a vycházíme z toho, že jsou si své věci schopni zařídit sami, vytvoříme-li jim k tomu podmínky.
Proutěné zboží bylo používáno pro jakýkoliv myslitelný důvod: jako nádoby pro sklizeň a skladování, pro nošení a táhnutí, jako kolébka, pro bydlení a na sezení, pro cestování nebo podávání jídla - a dokonce vody. Košíkáři vyráběli potřeby pro šermíře i pro rybáře, pro lovce i pro krejčí. Košíky byly na jedno použití nebo trvalé, hrubé či opracované, levné i drahé. Mohou být velké, robustní a hrubé nebo jemné a delikátní, zdobené nebo vyplétané do podoby krajky.
Košíkářství se stalo tak důležitou součástí života, že materiál, z něhož se košíky vyráběly, se začal používat jako platidlo. Zmínky o prvním pěstování vrby pochází z dvanáctého století. Farmy byly úspěšně a hojně využívány až do devatenáctého století, kdy toto řemeslo utrpělo hluboký úpadek. Košíkářství nám připomíná rukodělnou práci prvotních řemeslníků. Díky nesourodé povaze materiálu se košíkářské výrobky nikdy nezačaly vyrábět strojově. Některé rukodělné obaly přetrvaly dokonce až do dnešní doby a slouží jako záruka vysoké kvality a jedinečnosti daného výrobku. Druhy materiálu: orobinec, sláma, rafie (vyrábí se z listů palmy pocházející z Madagaskaru), ratan (dovážen z Jihovýchodní Asie), vrba (Salix trianda), pedig.Pedig je přírodní materiál, který se dováží ze subtropického pásma. Jedná se o vzdušné kořeny palmy Calamus rotang. Jejich vnitřní dužina zbavená pevné lesklé kůry se nazývá pedig. Pro účely pletení je to ideální materiál. Velmi rychle absorbuje vodu, a tím se stane velmi pružným. Práce s ním je jednodušší než s jinými materiály a první úspěchy při práci přesvědčí i úplného začátečníka. Jeho výhodou je i délka prutů, která umožňuje využít pestrou škálu vzorů a náročnější druhy výpletů.
Každý, kdo chce začít s výrobou košíků, ať už pro radost nebo užitek, a chce pracovat opravdu dokonale, se musí smířit s tím, že tomuto řemeslu musí věnovat spoustu času. Někteří naši uživatelé trpělivost mají, a proto se naučili plést košíčky, podnosy, zvonečky a jiné předměty převážně z pedigu. Pedig je po namočení tvárný, uživatelé s tímto materiálem pracují rádi. A kdo jsou ti šikovní? Především Pepa Batěk, který zvládá i velké podnosy a košíky. Zdeněk Čechura, který rád oplétá demižony a láhve a Jana Hodková, ta plete převážně menší pedigové košíčky. Donedávna pletl i Pavel Marek, ten byl specialistou na pedigové zvonečky. Košíčky se vyplétají jak pedigovou šénou, tak i vrbovou, obojí má svoje kouzlo. Dají se přímo při pletení zdobit dřevěnými korálky, popřípadě po uschnutí se může hotový výrobek barvit barvou na dřevo. Dna podnosů zdobí uživatelé ubrouskovou technikou. Hotové výrobky se líbí, což dokazuje zájem návštěvníků při prodejních výstavách pořádané v našem zařízení.